V pátek 23.2.2018 vyrazili čtyři reprezentanti Kick Box Clubu Kutná Hora (Martina Kopecká, Sebastien Macháček, Tomáš Laube a Peter Molnár) s Národním týmem na mezinárodní turnaj Slovak open, který hostila bratislavská sportovní hala Mladosť. Turnaje se zúčastnila bezmála tisícovka kickboxerů z 11 zemí a ani v takto nabité konkurenci se zástupci našeho oddílu neztratili. Ale pojďme popořádku, resp. po jednotlivých závodnících.
Svou kickboxerskou premiéru si odbyla veleúspěšná taekwondistka Martina Kopecká. A o moc lepší premiéra to být nemohla. V sobotu Martina nastoupila v disciplíně pointfighting a hned od prvních vteřin byl vidět Martiny obrovský přehled a perfektní práce nohou. S první soupeřkou z Maďarska to byl rychlý proces a výhra před limitem pro bodovou převahu. Následovalo semifinále a tentokrát soupeřka z Rakouska. Výsledek, ale zůstal stejný – výhra před limitem. Na Martinu tak čekalo finále a v něm další česká reprezentantka Míša Góralczyková. Zde nakonec zvítězily zkušenosti a zlato brala Góralczyková. Nutno však dodat, že Martina předvedla opět velmi dobrý výkon a svou premiéru v pointfightingu přetavila na stříbro.
V neděli poté Martinu čekala další premiéra. Tentokrát v lightcontactu. Počáteční nervozitu skopala stejně efektivně jako první maďarskou soupeřku. Ta se přes Martiny perfektní práci přední nohou téměř k ničemu nedostala. Jasná výhra a postup do semifinále. A obdobná situace jako v sobotním finále pointu. Soupeřkou byla opět mnohem zkušenější česká reprezentantka Bára Marešová. Tentokrát však se šťastným koncem pro Martinu. Výhra a postup do finále. V něm už čekala Maďarka Petra Gremen. Martina vstoupila do zápasu krásným hook kickem, který sednul Maďarce přesně na obličej. Ta však nebrala varování od Martininých nohou asi úplně vážně a tak přišel v zápětí druhý hook kick, po kterém se Maďarka poroučela na zem. Tam definitivně pochopila, že Martinu nepřekope a zaměřila se na dlouhé boxerské kombinace. Z těch však dokázala Martina povětšinou úspěšně „utéct“, ale i tak se v nich Maďarce podařilo něco nabodovat. Konec zápasu, soupeřky čekaly čí ruku rozhodčí zvedne – 2:1 – výhra KOPECKÁ! Tomu se říká povedená premiéra.
Náročná sobota čekala Sebastiena Macháčka. Celkem startoval ve 3 disciplínách a všechny pořadatelé připravili na sobotu. Navíc v lightcontactu a kicklightu, trochu (víc) nešetrně, vytvořili kategorii 10 – 15 let a Sebastien tak ve svých deseti letech patřil k nejmladším závodníkům. A bylo to znát. Svůj bitevní maraton odstartoval lightcontactem s již dobře známým a velmi nepopulárním soupeřem z Maďarska, Nagy Tamasem. Ten již dokázal Sebastiena porazit ve finále Czech open. Maďar většinu bodu nasbírá přední nohou a všemi možnými způsoby se brání jakýmkoliv delším výměnám. Princip má jednoduchý – pokud inkasuje tak prostě upadne. Tím přeruší soupeřův tlak, neboť rozhodčí zápas přeruší a oba borce postaví do základního postavení, což mu vyhovuje pro jeho práci s přední nohou. A nic se na této taktice nezměnilo ani tentokrát. Sebastien si Tamasovu přední nohu velmi dobře hlídal, ale vzhledem k neustálému padání soupeře, při téměř každém kontaktu, se nedostal ke své nejsilnější zbrani – boxu. Při jednom z teatrálních pádů došlo k tomu, že když už se Maďar rukama dotýkal tatami, inkasoval od Sebastiena kop do obličeje, za což mu byly strženy body. A ty potom zřejmě chyběly při finálním součtu 🙁 Tamas se tak mohl „radovat“. Opět si doupadal pro výhru. Nic nebylo platné ani rozčilování našeho reprezentačního trenéra.
Následoval pointfighting. Ten byl naštěstí věkově správně rozdělen na kategorii 10 – 12 let. Los na Sebastienovu stranu pavouka přiřkl jen samé Maďary, kteří této disciplíně dominují. První zápas však náš Machinátor zvládl a zvítězil 4:1. Po chvilce odpočinku se šlo bojovat o semifinále. Sebastien podal solidní výkon, kdy si dokázal prosadit svojí hru. Dařilo se mu „proskakovat“ do soupeře a pravidelně bodovat. Výhra 11:4. V semifinále potom čekal excelentní Dániel Viczián. Ten od začátku tahal za delší konec lana a zaslouženě postoupil do finále. A jak se později ukázalo opanoval i to. Sebastien tak bral bronz.
Nakonec čekal kicklight. A pro změnu opět Maďar 🙂 První kolo bylo jasně v režii Sebastiena. Nakopal spoustu low-kicků a dominoval i v boxu. Postupně však začala odcházet fyzička a druhé kolo tak začínalo být pomalu drama. Naštěstí, když Sebastien nakoupil, tak zvládnul vždy i vrátit. Díky jasné převaze v prvním kole tak nebylo o postupu pochyb. Dalším soupeřem byl ukrajinský tvrďák. Zápas od začátku hodně tvrdý a Ukrajinec výborný. V kombinaci s únavou v tomto zápase Séba na postup neměl. Ukrajinský bijec následně dokráčel až do finále.
Pro Sebastiena další cenné zkušenosti a bronzová placka k tomu. Splnil očekávání.
Poté už následovali naši „Ká-jedničkáři“ Peter Molnár a Tomáš Laube. Téměř všechny váhové kategorie v K-1 byly velmi dobře obsazeny. A to jak početně, tak kvalitou zápasníků. O tom se bohužel přesvědčili i oba naši borci.
První vstupoval do ringu Peter „Molny“ Molnár a do opačného rohu se postavil Srb Stefan Nikolić. Borec s několika odbouchanými profi zápasy. Hned při prvním pohledu na oba aktéry se nechtělo věřit, že jde o stejnou váhovou kategorii. Srb vypadal minimálně o váhu výš a do -71 kg musel pořádně shazovat. Molny, pro kterého to na takto velkých závodech byla premiéra, však vstoupil do zápasu nebojácně a aktivně. Snažil se začínat, ale Srbovi se díky svým zkušenostem dařilo trestat. Ve třetím kole dostal Petera do třetího počítání a ringový rozhodčí zápas ukončil. Molny ukázal neuvěřitelnou tvrdost a houževnatost, což ocenil i jeden z reprezentačních trenérů.
Ve váhové kategorii -81 kg nastupoval Tomáš Laube ml. A ani k němu nebyl los zrovna milosrdný. Soupeřem mu byl Milan Pokorni – maďarský držitel pásu Evropského šampióna WKF z roku 2015, který stejně jako Molnyho soupeř, stihl už několik profi fightů. K zápasu není bohužel moc co napsat. Tomáš začal dobře. Trefil low-kick a několik pěkných čistých directů. Bohužel Maďarovi prošel hák, který Tomáše otřásl a rozhodčí zápas ukončil. Nutno dodat, že Pokorni nenašel na Slovensku přemožitele a svou kategorii jasně vyhrál.
Do Kutné Hory tak ze Slovenska putuje zlato, stříbro a bronz. Na první mezinárodní výjezd našeho oddílu myslím slušný 😉
Kompletní FOTOGALERIE ze Slovak open: https://www.zonerama.com/jm81hockey/Album/4127362
PS: brzy dodám odkaz na fotogalerii jen našich závodníků
